Venkohled

Zříceniny u Víru

Když jsem byl kluk, chodívali jsme s tátou na túry do přírody. A aby pro mě tohle chození po lesích většinou v blízkém okolí Železných hor a Žďárských vrchů mělo nějaký atraktivní cíl, obcházeli jsme mimo jiné i zříceniny hradů. Táta měl hodně načteno o historii, dovedl poutavě vyprávět a já si ve starobylých rozvalinách vždycky nějaké dobrodružství našel.

Táta už tu s námi není a mě se zachtělo trochu zavzpomínat. Tak jsem vyrazil na okruh po třech zříceninách hradů v blízkosti přehradní nádrže Vír. A protože trasa po samotných hradech by měla jen 12 km, protáhl jsem celý okruh i přes rozhlednu Karasín. Celkem jsem se tak dostal zhruba na 27 km.

Rozhledna Karasín je tak atraktivní, jak jen může být atraktivní šedý betonový kvádr postavený nastojato na holém vrcholku kopce. Ale z ochozu ve výšce 25 m je celkem pěkný výhled. Navíc nahoru vyleze úplně každý, bez ohledu na případný strach z výšek. A vstupné je lidových 5 Kč (pokud je otevřený bufet, jinak dokonce zdarma).

Od rozhledny scházím dolů a mezi stromy probleskuje hladina vodní nádrže Vír. Kousek pod hrází začíná ocelovým žebříkem ferrata Jezerní stěna. Je klasifikována obtížností B – C, tedy mírně až středně těžká, se skoro kolmými stěnami, ocelovými lany a skobami. První desítky metrů ovšem vypadají celkem schůdně. Jednou bych to rád zkusil třeba s dětmi, ale zatím budeme sbírat odvahu. O něco dál (na protějším břehu Svratky) je další ferrata, Velká věž.

Hráz vodní nádrže Vír I

Z obce Vír odbočuji na skálu Klubačice. Nahoru je do docela trhák, ale stojí to za to. Zábradlím zajištěná skalní vyhlídka na blízké údolí řeky Svratky je pěkná, i když na samotnou přehradu bohužel vidět není.

Skalní vyhlídka Klubačice

Řeka Svratka v obci Vír

Hrad Pyšolec byl postaven počátkem 13. století v raně gotickém stylu. Ne že by to bylo z trosek znát. Rozbořen byl totiž už o dvě století později. Dnes se zachovalo jen torzo hradní věže, zbytky jakéhosi zdiva a (bohužel) částečně zasypaná hradní studna vytesaná do skály. Škoda té zasypané studny, zajímalo by mě, jak bývala kdysi hluboká.

Zřícenina hradu Pyšolec

Zubštejn je mnohem zachovalejší. Dokonce jsem se dočetl, že jde o jeden z největších a nejstarších hradů na Moravě. No, Moravané asi vždycky raději budovali sklípky než hrady. I tak je Zubštejn poměrně impozantní. Hrad je navíc volně přístupný a zatím naštěstí nedotčený turistickým blázincem.

Zřícenina hradu Zubštejn

K malé polozapomenuté zřícenině hradu Aueršperk si musím pár kilometrů zajít. Přechod přes údolí říčky Bystřice je ale docela romantický. Ze samotného hradu zůstalo jen torzo věže a zbytky příkopů kolem. Aueršperk je stejně jako Pyšolec už šest století upuštěný.

Zřícenina hradu Aueršperk

Celý den fouká relativně silný vítr a roznáší mračna pylu z kvetoucích borovic a smrků. Na tento pyl naštěstí nejsem alergický, ale mám ho plné oči, kde škrábe jako jemný písek. Navíc jsem si vzal málo vody, takže jsem celkem rád, když se vyškrábu po sjezdovce nahoru k rozhledně Karasín k zaparkovanému autu. Byl to pěkný a ve větru a rozfoukaném pylu i překvapivě náročný výlet.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *