Venkohled

Labským dolem k Pančavskému vodopádu

Do Krkonoš už jezdím pár let, takže jsem si stihl osvojit základní taktiku pro přežití – zásadně nejezdit o víkendu a pro jistotu se vyhýbat příliš krásnému počasí. V pošmourných pracovních dnech jsou ale hřebeny příjemně vylidněné.

Protentokrát jsem vybral túru Labským dolem k Pančavskému vodopádu. Výstup Labským dolem je jednou z nejhezčích krkonošských tras. Je to také jediné místo, odkud lze legálně vidět celých 148 m nejvyššího českého vodopádu.

Parkování ve Špindlu stojí 150,- Kč za den. Můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést spory a můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co proti tomu můžeme dělat.

Stoupání proti proudu Labe ale naštěstí nepříjemné pocity ze Špindlu rychle rozežene. Prvních pár kilometrů vede po asfaltu, který pak vystřídá kamenný chodník. Cestou se otevírá celá řada vyhlídek na menší Labské vodopády a peřeje. Menší ovšem rozhodně neznamená malé. Třeba Labský vodopád kousek pod Labskou boudou padá do hloubky rovných 45 m (tedy alespoň podle Wikipedie, neměřil jsem to).  Samotný Pančavský vodopád je z Labského dolu bohužel vidět jen zdálky. Mezi chodníkem a vodopádem se rozprostírá asi půl kilometru nádherné „divočiny“ I. zóny KRNAPu.

Blíží se poledne. Při pohledu na cenu denního menu na Labské boudě se rozhoduji raději okusovat mech a vyrážím vzhůru na Sněžné jámy. Dělají čest svému jménu. Fouká silný vítr, padá ledová krupice a viditelnost je sotva na 10 m. Na hlavu si narážím kulicha a vůbec se za to nestydím.

Mech tu nikde není, nebo je schovaný pod ledem. Kolem pramene Labe se vracím na Labskou boudu a dávám si pivo Paroháč. S ovocným čajem za 50,- Kč, polévkou za 60,- Kč a smažákem za 180,- Kč si ale připadám spíš jako idiot.

Z Labské boudy už je to jen kousek k logickému cíli celé túry – výhledu na horní část Pančavského vodopádu. Paráda. Voda se tu valí přes kamenné stupně a padá kamsi dolů. Hluboko dole se otevírá zelené údolí meandrů Labe. S přimhouřenýma očima si člověk může připadat jako na mesetě v Brazílii.

Návrat přes zavřenou Vrbatovu boudu, Medvědín a Horní Míšečky zpět do Špindlu už v atraktivitě za Labským dolem výrazně zaostává.

Celková délka trasy je přibližně 29 km a včetně obědu na Labské boudě zabere něco málo přes šest hodin svižnější chůze.

Mapa trasy

Mapa trasy

 

Tagged on:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *