3 skvělé filmy o dobrodružných cestách za osobní svobodou
Stále se doma potýkáme s jakousi virózou a tak se namísto prohánění po zasněžených horách válíme na gauči. V mezičase tedy alespoň doporučím tři zajímavé filmy o dobrodružných cestách za osobní svobodou. Předlohou všech třech filmů byli skuteční lidé, kteří se navzdory společenským konvencím vydali na osamocenou pouť divokou přírodou za hledáním štěstí i naplnění života.
Útěk do divočiny (Into the Wild, 2007)
V srpnu roku 1992 bylo na Aljašce nalezeno tělo neznámého mladého muže. Ten žil několik měsíců sám v divočině, snad po vzoru Jacka Londona, jehož knihy měl s sebou. Na místo neštěstí se vydal novinář a profesionální dobrodruh Jon Krakauer a postupně odkryl strhující osudy Christophera McCandlesse.
Inteligentní mladý muž z vyšší střední třídy před dvěma a půl lety úspěšně dokončil univerzitu, dal všechny úspory na charitu, spálil doklady a už se nikomu ze své rodiny neozval. Toulal se po Spojených státech a Mexiku, vymyslel si novou identitu (Alexander Supertramp, na hloupější jméno by jeden nepřišel) a žil úplně jiný život. Ve svém závěrečném aljašském dobrodružství se pokusil odvrhnout společnost a všechny její výdobytky a žít jen z toho, co mu dá příroda. Neuspěl.
Jon Krakauer rekonstruoval podivuhodnou cestu Chrise McCandlesse v bestselleru Útěk do divočiny. Stejnojmenný film vznikl o jedenáct let později. Režisér Sean Penn skvěle uchopil podstatu a dokázal se vyhnout obvyklému patosu příběhů dlouhých cest.
Romantika stranou, Chris McCandless si na Aljašce počínal nezkušeně a hloupě. Kniha dává přesnější pohled na pravděpodobné okolnosti zbytečné smrti jen pár kilometrů od potenciální záchrany, film má zase silnější emocionální náboj.
Útěk do divočiny jsme viděli v jednom z pražských multiplexů. Závěrečná scéna Katku tak rozesmutnila, že jsme další rok do kina radši nešli.
Stopy (Tracks, 2013)
V roce 1977 se Robyn Davidson vydala z Alice Springs v samém srdci vyprahlé Austrálie k západnímu pobřeží. 2.700 km přes drsný a nehostinný australský outback. Devět měsíců v doprovodu psa a čtyřech velbloudů.
Potřebovala peníze, proto se po určitém váhání domluvila na spolupráci s National Geographic Magazine. Fotografem její expedice se stal Rick Smolan. A troufnu si odhadnout, že to byly právě jeho skvělé fotografie a Robyin nesporný půvab, co značnou měrou stálo za obrovským ohlasem na celou cestu.
Kniha vyšla o tři roky později a do češtiny bohužel nikdy přeložena nebyla. Stejnojmenný film z roku 2013 se ale skutečně povedl. Možná nemá dramatický oblouk, ale moc hezky se na něj kouká. Slunce prozářené přírodní scenérie (doporučuji především v zimě, z té pouštní výhně musí roztát sníh až venku na chodníku) a především subtilní Mia Wasikowska, které role Robyn Davidson neskutečně sedla.
Zajímavé je i srovnání s originálními fotografiemi Ricka Smolana. Inspirace je obrovská. Když vedle sebe dáte původní fotografie a snímky z filmu, skoro nepoznáte rozdíl.
Divočina (Wild, 2014)
Pacific Crest Trail, PCT, je 4.286 km dlouhý trek přes řadu pohoří na západě Spojených států, od jižní hranice s Mexikem, až po severní hranici s Kanadou. Cheryl Strayed ušla z PCT méně než polovinu (holka, no), ale vytěžila dost materiálu na světový bestseller Divočina. A to se vyplatí. Zatraceně, za poloviční čtenářský úspěch bych to prošel celé tam i zpátky.
Divočinu jsem nečetl. Snad proto, že k holčičímu psaní mám stále jistou nedůvěru. Ale film se docela povedl. Kromě Reese Witherspoon tam totiž hrají i nádherné lokace Mohavské pouště nebo národního parku Crater Lake v Oregonu.